Nacha'zíte se zde: Turistický průvodce / Země hraček ve Stříbrném Krušnohoří / Sayda-Neuhausen / Miriquidi - "temný les"

Miriquidi - temný les

Jako Miriquidi (= Temný les, mirki = temný, tmavý, vidu = dřevo) je označován dnešní prales Krušných hor.

Rozsáhlý a neproniknutelný les se rozprostíral na hřebenech saského Krušnohoří a zaujímal značně velké plochy dnešního jižního Saska a jmenoval se také Veliký les nebo Český les a s rozvojem rudného dolování se ujal název Rudohoří (na saské straně) a Krušné hory (na české straně).

Dnes užívané označení Miriquidi se váže k jedinému prameni, k listině císaře Otto II. ze dne 30. srpna 974. Touto listinou daroval na přímluvu své manželky Theophanu, biskupu z Merseburku biskupského kostela v Merseburku († 982) lesy na území biskupství v "Gau Chutizi a hrabství Guntherově". Byly vymezeny hranicemi mezi oběma řekami Saale a Mulde (Mulda)  a současně k nim patřilo i právo honitby. Toto darované lesní území, které podle jiné listiny leželo v blízkosti Zwenkau, bylo nazváno Miriquido. Pravděpodobně byl tento prales identický s Zwenkauským lesem, který obdržel darem v r. 997 král Otto III. 

Neexistuje jednoznačný doklad o tom, že tento les Miriquido je skutečně dnešní Krušnohoří, jelikož části Krušných hor se nacházejí i východně od řeky Mulde, a v těchto listinách se o ně zcela jistě jednat nemohlo. To podpoří i fakt, že správní oblast Gau Chutizi zahrnovala dnešní město Leipzig (Lipsko) a je vymezována na území mezi řekami Saale a Weiße Elster.

V kronice Thietmara von Merseburg z let 1012 a 1018 se pojem Miriquidi (in silva, quae Miriquidui dicitur) objevuje znovu. Dále ho najdeme také v listině Friedricha II. ze dne 26. února 1162.

(Zdroj: Wikipedia)

 

Chcete vědět víc? Jednoduše klikněte 

Podél Staré solné stezky v prostoru mezi Saydou a hradem Purschenstein vzniká právě zajímavá stezka plná zážitků "Miriquidi".