Sie sind hier: Erlebnisführer / Böhmisches Erzgebirge / Osek - Litvinov - Most / Duchcov  / Veranstaltungen

Casanova-Fest in Duchcov

Společnost přátel města Duchova iniciovala a uspořádala v roce 1995 „Casanovské slavnosti“ na počest legendárního Giacomo Casanovy, který prožil na duchcovském zámku jako knihovník hraběte Valdštejna posledních 13 let svého života (1785 – 1798). Byl nejen dodnes nepřekonatelným milovníkem žen, ale spisovatelem, filosofem, vzdělancem a proslulou osobností světového významu, která měla mimořádný vliv na kulturní a společenských život Evropy v 18. století.

Od roku 1996 pořádá každoročně na přelomu května a června  „Casanovské slavnosti v Duchcově“ město Duchcov a hlavním pořadatelem je Dům kultury v Duchcově. Dvou až třídenní bohatý kulturní program soustředěný v areálu zámku a jeho okolí se stal významnou a oblíbenou kulturní akcí v rámci celého regionu.

Už tradičně zahajuje slavnosti příjezd a přivítání samotného Casanovy na zámek v historickém kočáru taženém párem koní. V podání duchcovského Divadla „M“  pak návštěvníci slavností uvidí na vlastní oči některé z fabulovaných historek a příhod proslulého proutníka s milostnými zápletkami.

Součástí programu jsou i výstavy, filmy, literatura i další umělecké a kulturní aktivity věnované proslulému Casanovovi našimi i světovými tvůrci. Slavnost vždy ukončí ohňostroj v zámecké zahradě, který je tak odrazem i připomínkou velkolepých karnevalů, které kdysi ve své vlasti prožíval i „duchcovský Benátčan“.    

Symposium "Schweben über der Landschaft"

Sympózium „Vznášení nad krajinou“ organizuje Společnost přátel města Duchova od roku 1996. Každým rokem tak probíhají na přelomu září a října v Duchcově kulturní a umělecké aktivity vyzdvihující historické, památkové, přírodní a umělecké hodnoty regionu. Sympózium se koná v duchcovských výstavních prostorách i na volném prostranství a účastníci sympózia se "snesou" na různá místa v regionu.

V uplynulých ročnících se tak vznášeli na zámku Jezeří, nebo jezeřském arboretu, Ptačích schodech v Teplicích, při otevření nové kapličky v Bílce pod Milešovkou, v přeneseném chrámu v Mostě, na rašeliništích v Krušných horách aj.

Letošní XII. ročník sympózia (2007) je věnovaný „Hrabišicům – pánům z Rýzmburka na české i německé straně hranic“.

17. května proběhlo v  Duchcově jako součást sympózia kolokvium „800 let Hrabišína“. O vzniku trhové vsi Hrabišín (později Duchcova), správního sídla tohoto významného rodu českého království a o hledání pozdně románského kostela v Duchcově  přednáíšela archeoložka PhDr. Alexandra Rusó z Regionálního muzea v Teplicích, PhDr. Tomáš Velinský se zabýval Významem rodu Hrabišiců na české i německé straně, Oseckému hradu Rýzmburk jako významné historické památce a o nových objevech se věnoval RNDr. Vladislav Razím z Národního památkového ústavu v Praze a o Solných stezkách  Krušných horách, na které navazuje osídlování a kolonizace pánů z Rýzmburka, pojednal Dipl. Ing. Albrecht Kirsche.

1. července se uskutečnil výjezd autobusem z Duchcova do Saydy na vyvrcholení oslav připomínající první historickou zmínku tohoto sídla před 800 lety založeném Hrabišici s návštěvou hradů Borschestein a Rechenberg.

22. září  ve 14. hodin se v Poppelově výstavní síni v Duchcově konala vernisáž výstavy „Hrabišicové – páni z Rýzmburka na české i německé straně“. K vidění byla historická dokumentace, obrazová zobrazení i některé exponáty nejcennějších památkových hodnot vystavěných tímto slavným českým rodem z Duchcova, kláštera v Oseku, hradů Rýzmburk, Borschenstein, Rechenberg a Saydy. Po vernisáži byl pro účastníky zajištěn autobus k hradu Rýzmburk, kde se uskutečnila prohlídka této nejcennější chráněné památky v celém příhraničním regionu, kdysi zvelebovaném Hrabišici, s odborným průvodcem . Výstava byla po skončení přemístěna do saského městečka Sayda a následně poputuje Oseka.                                                                                                 

Heilwasser aus dem Erzgebirge

Málokdo ví, že minerální prameny Duchcovska, Bílinska i léčivá termální voda proslulých  lázní v Teplicích vznikají v Krušných horách. Proces tvoření začíná vodními srážkami na svazích Krušných hor, ve výšce až 900 m n.m. Část těchto srážek prostupuje rozpukaným ryolitovým masivem. Puklinami voda sestupuje až do největších hloubek a při tomto pomalém sestupu získává teplotu a jedinečnou mineralizaci. V závěru tohoto putování, trvajícího podle vědeckého ověření deset tisíc let, termální voda přechází na křížení hlavních, značně otevřených puklin a předlouhá cesta končí vývěry na povrch terénu.     

Hydrometeorologové přepokládají, že teplické termální prameny, jak byly známy v polovině 19. století, existují 250 000 let. Nálezy keltských šperků v Obřím prameni v Lahošti Duchova a nálezy římských mincí v Pravřídle v Teplicích posouvají užívání a uctívání terem jako božstev mnohem hlouběji do minulosti, před začátek našeho letopočtu. Teplé až horké prameny, vyvěrající na povrch země a z nich odtékající teplé potoky, nemohly uniknout pozornosti v krajině, která odpradávna nabízela vhodné podmínky k osídlení.